Maxíkův příběh:

Šli jsme jednou na metro a po cestě mě padl do oka neledajaký velmi chlupatý pejsek ptám se hned co je to za rasu a dozvídám se mě neznámé rasy. Německý špic. Nedá mi to  a hned si ho vygoogluju. Ihned jsem věděla ,že tahle krásná kulička musí být moje. Začla jsem tedy hledat na různých inzercích až mi padl do oka tehdy Bucík krásné skoro půl roční malé štěňátko. Na fotce nejlíp nevypadal ale sídlil v Kostelci nad Černými lesy což máme kousek tak jsme se tam hned vydali. Máma s jistotou ,že se jde jen kouknout na štěně zato já s vodítkem v tašce :) Když ho máma uviděla neodolala a už se vezl domů. Doma byl ze začátku nejistý ale hned 1. den už se mnou spal v posteli a 2. den se neuvěřitelně rychle naučil základní povely (sedni, lehni). A takhle to vše začalo. Z Maxíka je teď úžasný společník ,kterého by za nic nevyměnila. Povahu má úžasnou :) rád se mazlí, hraje si,cupuje (důkaz pod textem) poznává nové věci a rád nás varuje před každým kdo je za dveřmi :) Je to prostě pejsek jak má být :)